|
|
|
|
|
|
|
Alkoholismus jako nemoc
-
psychika, somatika |
OBSAH STRÁNKY BYL PŘEMÍSTĚN DO NOVÉ VERZE WEBU - KLIKNĚTE PROSÍM ZDE.
Rozhovor s MUDr. Karlem Nešporem, odborníkem na závislosti (primář oddělení pro závislosti, Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha): Český rozhlas Olomouc (17/6/2005)
ROZHOVOR Málokdo ví, že alkohol je droga, která v celosvětovém měřítku pravděpodobně má na svědomí nejvíce let ztracených v důsledku nemoci nebo smrti, čili alkohol je droga, která dokáže zabít mladého člověka v produktivním věku nebo dítě nebo dospívajícího. Pod jeho vlivem dochází k otravám, pod jeho vlivem dochází k úrazům, k dopravním nehodám, dochází k násilnému jednání, což jsou všechno příčiny smrti, které se týkají mladých lidí, velmi často a z tohoto důvodu právě ten alkohol připraví lidstvo o nejvíce let produktivního života. Samozřejmě můžeme uvažovat o lidstvu, můžeme uvažovat také o ekonomikách, kde alkohol pronikavě, dovedete si asi představit proč, zhoršuje produktivitu práce. Nedá mně to, abych nezmínil příklad Tomáše Bati, který ve Zlíně svého času na radnici, kde měla být otevřena hospoda, když se stal starostou, tak místo hospody tam zřídil čítárnu. Samozřejmě lze to chápat jako tah chytrého kapitalisty, který si dovedl spočítat, že dělník, který přijde do práce z čítárny bude v lepším stavu, nežli ten který tam přijde z hospody, čili tohle nějak v České republice pořád někomu nedochází. Spotřeba alkoholu tady roste a je tady i ta vazba na ty takzvaně tvrdé drogy. Světová zdravotnická organizace popisuje deset skupin jednotlivých návykových látek. Každá je jiná, každá má svá specifická nebezpečí a porovnávat je, si myslím, že není možné ani správné. Pochopitelně vy se můžete třeba zamýšlet nad nebezpečností drog z hlediska okamžité otravy, abych uvedl příklad, takže z hlediska okamžité otravy, no, tak alkohol rozhodně patří k těm smrtícím drogám, které dokáží zabít. Jsou jiné drogy, kterými se předávkovat je také možné, ale dá to teda daleko více práce a je to daleko méně nepravděpodobné.
Můžete zmínit, jaká jsou současná čísla?
Máme data, která jsou jednoznačně varující, a to data o celkové spotřebě, protože podle materiálů Světové zdravotnické organizace, čím větší spotřeba alkoholu, tak tím více problémů, ať už jsou to ty dopravní nehody, úrazy a tak dále a také teda počet závislých, takže ten problém jde nahoru, zhoršuje se, nikdo tomu nevěnuje dostatečnou pozornost.
Jak by ta pozornost měla vypadat, aby se ta situace nezhoršovala a možná i zlepšovala?
Česká republika by se neměla snažit objevovat kolo, objevovat to, co už dávno se osvědčilo ve světě. Česká republika přistoupila k evropskému akčnímu plánu o alkoholu, který iniciovala Světová zdravotnická organizace, na němž se shodli ministři zdravotnictví evropských zemí, takže stačí maličkost, stačí ty rozumné kroky, které v tom evropském akčním plánu o alkoholu jsou, naplňovat. Zatím teda se to zoufale nedaří. Spotřeba alkoholu roste díky extrémně nízké ceně, ani v sousedních zemích, a to i v oněch postkomunistických, není třeba pivo levnější, nežli nealkoholické nápoje jako u nás. To je věc naprosto skandální, která ohrožuje pochopitelně i děti a dospívající, protože jednak teda se nedodržuje věková hranice a jednak to dítě velmi často se rozhoduje podle toho, co je levnější. Ono to pivo je pro něj levnější pro toho dospívajícího v tý hospodě třeba.
Jaké kroky z toho akčního plánu vy považujete za takové nejzásadnější, které v tom plánu jsou zaznamenány a které se třeba nedodržují?
Ten první nejzásadnější jsem zmínil, to je cenová regulace, další jsou věková omezení s tím, že my je máme na papíře. To je hezké, ale bylo by dobré je ještě teda účinně prosazovat v praxi třeba tím způsobem, že se odejme živnost, nebo někde mají, když hostinský chce prodávat alkohol, tak musí požádat o licenci, tu licenci dostane, no, ale když potom prodává nezletilcům, tak nedostane licenci a může prodávat tak akorát buřty a oříšky, čili tohle si myslím, že by bylo další velmi rozumné prosazovat ta věková omezení. Pochopitelně politici říkají: "No, tak dělejte více preference." To je pochopitelně názor velmi komický, protože když si vezmeme rozpočet Státního zdravotního ústavu, a to, co z toho rozpočtu je možné vynaložit na nějakou prevenci a letáčky a osvětu a já nevím co, a porovnáte to s výdaji, které vydává alkoholový průmysl na reklamu, no, tak to je mravenec versus obrněný transportér, že jo, čili za těchhle podmínek v podstatě zdravotníci mohou hasit požáry a snažit se ty škody aspoň trochu mírnit, ale to podstatné by byl třeba zákaz reklamy alkoholických nápojů, určitě teda v době, kdy elektronická média sledují nezletilí. To si myslím, že je třeba další věc, která v tom evropském akčním plánu je zmiňovaná a ke které bychom měli sáhnout. Našlo by se těch věcí ještě víc.
Mě by možná ještě zajímalo, jaký máte názor
na tom, na to, zda je alkohol přestupní stanicí k ostatním drogám? Teď mám
namysli třeba kokain, heroin. Karel NEŠPOR Relativní riziko říká asi tolik, že když dospívající se, a teďka, řekněme, třikrát nebo častěji opije, tak kolikrát vzroste riziko, že se u něj vytvoří závislosti na takzvaných tvrdých drogách? A toto relativní riziko u dospívajících šestnáctiletých, kteří byli třikrát nebo vícekrát v životě opilí, tak je čtyři celé dvě desetiny krát vyšší. Pochopitelně ten údaj relativního rizika neříká, že se jedná o příčinu. Tam se mohou uplatňovat společné rizikové faktory, ale prakticky je stejně mimořádně důležitý, protože rodičům nebo pedagogům nebo učitelům nebo psychologům nebo lékařům říká, že: "Ano, jestliže se tohle dítě opijí, tak, pozor, mohlo by být závislé i na drogách, nebo ta závislost by se u něj mohla rozvinout a je potřeba věnovat mu větší pozornost."
|
|
Vytvořil
MUDr. Zbyněk Mlčoch v letech
2003-2009.
|
|
