|
Alkoholismus jako nemoc
-
psychika, somatika
Léčba
Ženy, muži, děti a alk.
Ostatní
Ke stažení
Autor, info,
kontakt
IQ test
on-line |
OBSAH STRÁNKY BYL PŘEMÍSTĚN DO NOVÉ VERZE WEBU - KLIKNĚTE PROSÍM ZDE.
Zpít se čas od času pod obraz,
blábolit nesmysly, "panákovat" až do bezvědomí, pak se probrat, pozvracet
toalety, odejít bez zaplacení a následující den protrpět práci v příšerné
kocovině patří v Česk u téměř k dobrému tónu. Naopak střídat celý večer
minerálku s džusem, pak zaplatit útratu, cestou domů neztratit peněženku a druhý
den přijít do zaměstnání včas se nenosí. Být opilcem je v tuzemsku mnohdy
společensky přijatelnější než se alkoholu vyhýbat. "Zvlášť na mladého člověka,
který sedí s kumpány v hospodě, je vyvíjen strašný tlak, aby se opíjel. Už jen
tíha těch průpovídek: Kdo pil, umřel, kdo nepil, umřel taky. Tělo má jít do
hrobu zhuntovaný. Kam bys chodil, doma to znáš... Proti těmhle kydům v tu
chvíli neplatí žádné racionální argumenty," postěžoval si před časem v MF Dnes
herec Boris Hybner, který se alkoholu vyhýbá už dvacet sedm let. Abstinenti,
jichž je u nás méně než alkoholiků a těch, kdo mají s nadměrným pitím velké
problémy, to v české společnosti nemají lehké. "Normální" lidé je ve své
blízkosti nevidí příliš rádi. Svou přítomností jim připomínají, že se dá i
nepít, proto je někdy až agresivně nutí, "ať si dají alespoň střik". Bez
popíjení, zapíjení ani připíjení se dnes neobejde skoro žádná oslava, večerní
setkání přátel nebo hromadné sledování sportovních přenosů. Důvod? "K tomu,
abych se večer dobře pobavila, mi nejsnáze pomůže panák něčeho ostřejšího,"
přiznala se pro deník Blesk nedávno zpěvačka Dara Rolinsová. Vystihla tak
motivaci většiny konzumentů. Alkohol je všudypřítomný. Politické strany v
rámci volební kampaně rozlévají místo tradičního volebního guláše becherovku
(ČSSD) nebo podávají účastníkům shromáždění zdarma pivo (ČSNS). Nikdo se
nepozastavoval nad tím, když ministr obrany (Jaroslav Tvrdík) povyšoval
kabinetního kolegu, ministra financí Jiřího Rusnoka do hodnosti majora v záloze
a předával mu k tomu armádní hliníkový ešus plný slivovice, protože patří k
tradicím "že si hvězdičky musí vypít". Společně se zpravodajem ČTK litujeme
české vojáky v K uvajtu a doufáme, že snad budou mít příjemné svátky, přestože
"jsou daleko od příbuzných a mohou slavit jen nealkoholickými nápoji". Chápeme,
proč se sportovní novináři rozněžňují nad tím, že hokejista Patrik Eliáš se ze
Stanleyova poháru mohl zatím napít jen džusu. Soucítíme sborci, když si
postěžují, že po výhře si mohli dát na oslavu "jen pár skleniček", protože je
čeká další zápas v rámci fotbalové ligy. Té, co se jmenuje po jedné značce piva.
Marginální problém aneb pár
statistik
Po Portugalcích a Irech jsou Češi (v přepočtu na hlavu) třetími největšími
konzumenty alkoholických nápojů na světě. V pití piva jsou na celé
planetě vůbec nejlepší (bohužel je to jediné stabilní české prvenství).
Skleničku si čas od času neodřekne devadesát procent obyvatel starších patnácti
let (a to si přitom sedmdesát procent populace myslí, že je alkohol droga jako
každá jiná!). Častěji svodům podléhají muži než ženy. Pánové se
"nalévají" bez ohledu na vzdělání v podstatě stejně. Z dam mají sklony ke
"kalení" především dobře vydělávající vysokoškolačky. Nejčastěji holdují
alkoholu příslušníci věkové skupiny 35 - 44 let. Z průzkumů vyplývá, že každý
čtvrtý Čech neodolá vábení minimálně dvakrát týdně a každý druhý se alespoň
jednou do měsíce uvede do "mírně společenské nálady". Milion lidí má s nadměrným
pitím vážné problémy, dalších tři sta tisíc je na alkoholu závislých.
Pojďme na pivo
Popíjení piva,
posedávání po hospodách, oplzlé hospodské vtípky, soutěže v panákování, hrdinské
historky z ukrutných tahů jsou pro většinu Čechů tak důležitou součástí
společenského a kulturního vyžití, že kdyby se jich vzdali, zůstala by jim v
životě velká prázdná díra. Kde se v Čechách vzalo to fanatické poblouznění
démonem alkoholu? Obvykle se vysvětluje staletým uctíváním kultu piva
vyhnaným za první republiky do extrému dobrým vojákem Švejkem. Coby viník se
také zmiňuje jak temná doba komunismu, kdy byl alkohol jediným snadno
dostupným světlem, tak lenost, charakteristická vlastnost údajné české národní
povahy, která volí alkohol jako nejsnazší prostředek k povyražení. Jenže
pohled do statistik zažité názory trochu zpochybňuje. Ještě před druhou světovou
válkou byli Češi jen průměrní pijani, docela se drželi i během totalitních dob.
Skutečně se rozpili až v letech devadesátých. "Jdeme zcela proti evropským
trendům. Zatímco ve většině zemí je konzumace alkoholu stabilní nebo mírně
klesá, u nás pořád lehce roste," říká odborník na alkoholovou závislost z
psychiatrické léčebny v Praze Bohnicích Karel Nešpor. Vidí příčinu v něčem
jiném než sentimentálním lpění na tradici: "Jsme jediná země, kde je pivo
levnější než limonáda." Nejen pivo, ale i tvrdý alkohol je skutečně v
českých hospodách a restauracích na evropské poměry nezvykle levný. Mohou za to
především spotřební daně, které jsou u nás na vůbec nejnižší úrovni povolené
Evropskou unií (ročně znamenají asi patnáctimiliardový příspěvek do státní
kasy). Politici se nikdy neodvážili razantně zdražit občanům jejich oblíbenou
zábavu, přestože by sedmdesát procent obyvatel podle průzkumů veřejného
mínění nebylo proti. "Léčba lidí poničených alkoholem stojí stát miliardy
ročně, a to by se v jeho ceně určitě mělo odrazit," rozčiluje se primář Nešpor.
Podle něj by zdražení alkoholu, omezení jeho prodeje i přísnější pravidla pro
alkoholovou reklamu přinesly snížení konzumace. V zemích, kde je prodej
omezený a regulovaný státem, a pro to jsou i ceny daleko vyšší, jsou skutečně
oficiální čísla spotřeby nižší. Ale například v Norsk u nebo Švédsku, kde se
alkohol prodává jen ve speciálních prodejnách vlastněných státem, jsou ve velké
oblibě šílené pijácké plavby na trajektech a masový nákup alkoholu v sousedních,
liberálnějších zemích. A nikde jinde než v Británii, kde se ve většině
restaurací a hospod smí alkohol prodávat pouze do jedenácti večer, nespatříte v
brzkých večerních hodinách na ulicích tolik zjevně opilých "kravaťáků" a předtím
elegantních "líznutých" dam.
|
