Alkoholik

Sisi, nejste sama.
Já sice zázemí mám, ale manželka mně nepomůže tak jako vy tady na foru, kteří máte stejný problém.Manželka stojí za mnou, věří mi, drží mi palce, pochválí mne, ale nedokáže mi poradit,nepochopí mé alkoholické nervózy a stresy, mé změny nálad.
Takže už se Sisi neschovávejte a s jakýmkoliv problémem ven
Hlavně teď ty první dny, které jsou nejhorší.

Petře - to jsem se chtěla zeptat. Máte abstinenční příznaky? A říkáte, že už to je několikátý pokus, na čem ty předchozí ztroskotaly? Je tam nějaký spouštěč nebo jste si jen myslel, že zvládnete pít kontrolovaně?

Sisi,
spouštěčů bylo mnoho.
Myslím, že největším prostředí ve kterém žiji (nemyslím rodinu) ale přátele a okolí.Jak jsem psal, žiji ve vinařském kraji, kde víno vidíte a cítíte všude. Víno opravdu miluji, takže si asi dokážete představit co teď prožívám. Pracovně bývám taky docela vytížen.Kromě toho nemáme úplně nejlepší vztahy s rodinou od manželky,... Je toho více.Když se pak vše naskládalo stačil jen jeden pohárek na "uklidnění" a jste v tom znovu.Zmiňované potíže s tchýní pravě přerušily tu mou šťastně načatou loňskou abstinenci.Moc mne to tehdy mrzelo.
A co Vás vedlo k tomu, že jste nedokázala odejít od otevřené láhve?
(P.S. kdyby Vás napadlo mi také tykat, nebudu se zlobit)

Abstinenční příznaky zatím díky vám tady nemám.
Věděl jsem, že neumím pít kontrolovaně.
Vždy jsem si myslel, že si dám 2 pohárky a budou mi stačit.
Ale asi to znáte taky.Někde uvnitř spadne klapka a je vám líto vracet zpět nedopitou láhev.

Tak jo Petře, budeme si tykat. Tak od otevřené láhve jsem odešla hodněkrát, ale až od té druhé teď to zlehčuji, ale samozřejmě to moc vtipné není. hlavně, že máte hezký vztah s manželkou, s tchýní naštěstí bydlet nemusíte. A kde máme Bludičku? Bludičko, jsi tu? Ptala jsem se, jestli máte abstinenční příznaky a popř. jaké ????

asi si na to tykání musím zvyknout

Doufám, že si na to tykání zvyknete Sisi.
Čeká nás dlouhá cesta, spousta společného času na foru.Za nějakou dobu by vám to vykání jistě bylo směšné.
Počkám s tím na Vás

No tak to je skvělé, že nemáš žádné abstinenční příznaky. Já doufám, že mě taky žádné třesy nepotkají. Bludičko, jak jsi zvádla ty první dva týdny? Petře a ještě jeden dotaz, já jsem strašně zvědavá, tak se omlouvám. Říkal jsi, že jsi to vloni vydržel 2 měsíce? A pak jsi do toho zase spadnul. Zajímá mě, proč jsi se do nové odvykačky pustil až po tak dlouhé době a ne záhy po tom porušení. Já vím, že mám asi velmi hloupé dotazy, ale zajímá mě, proč jsi to až doteď oddaloval. Nebo jsi to i mezitím zkoušel a nevyšlo to?

Upřímně jsem se do žádné další odvykačky pouštět nechtěl.
Všechno se na nás tenkrát sypalo, že jsem si nedokázal představit, kdybych si nemohl dát večer alespoň 2 pohárky vína.
Chvíli to šlo neopíjet se.
Pak už to bylo ale čím dál více nesnesitelnější, až to skončilo tak, že jsem uměl být 7 dní v týdnu každý večer ve velmi uvolněné náladě.
Zkušenostma se člověk učí.
Ted jsem chytřejší.Když na mě padne špatná nálada, umím se sní vypořádat už jinými způsoby.

Ivko, jeslti si tu jinou drogu dáš jenom občas, není to tak hrozný;)..Já jsem ráda, že si už aspoň nic nedávam, protože to bylo snad ještě horší než s chlastem (tak rok jsem denně hulila)...Pořád jsem na to musela myslet, jak si zase dam a mnohem víc, než teď myslim na pití..Říkala jsem, že přestanu jedině, pokud půjde o život.Pak se mi po nějaký době začalo vždycky dělat zle..Bylo mi tak blbě, že jsem nemohla skoro dýchat, chtělo se mi zvracet a bylo mi na omdlení, dělaly se mi mžitky před očima (to se dělo od doby, co jsem si dala houbu, pak měla několik kafí a holky mi poradily, abych si vzala prášek a já je poslechla..)Tak mě nakonec moje blbost a ten strach ze smrti zachránil:)..S chlastem by mi určitě něco takovýho taky pomohlo, ale nechci čekat na to, až ty problémy budou.A teď čtu : 2 měsíce bez alkoholu:)..To teda klobouk dolů..

Koukám, že se k nám přidala Sisi:).všimla jsem si, že jste se ptala Petra a Bludičky na abstinenční příznaky, tak doufám, že nevadí, když taky odpovím:)..Já si pamatuju ty dva týdny, co jsem vydržela nepít...Ke konci jsem byla hrozně nervózní (měla jsem pocit, jako by mě čekal nějaký pohovor nebo jiná důležitá nepříjemná událost),třásly se mi ruce, začala jsem přemýšlet nad problémy ve škole, doma, co jsem kdy komu udělala a řekla a nad podobnýma blbostma..(snad jsem si podvědomě hledala záminku k pití?)..Pak jsem začala mít pocit, že se od svých přátel vzdaluji- a taky vzdalovala, protože s nima jsem nikam radši nechodila.I kdyby mě vysloveně nelákali, viděla bych, jak se baví a připadala bych si akorát jako pátý kolo od vozu..