Alkoholik

Dobrý den.
Velmi prosím o radu.
Můj manžel je s největší pravděpodobností závislý na alkoholu, konkrétně na pivu. Pivo, respektive piva, konzumuje každý den, jen výjimečně vynechá (cca 2-4x za měsíc a to buď z důvodu, že předešlý den přebral a nebo, že na nej tlačím, at nepije). Počet piv je obvykle 3, spíše 4 denně. Výjimečně i 5. Jen někdy méně. Do toho dlouhodobě užívá Cipralex kvůli agorafobii, léčí se s rozsáhlým kožním onemocněním a denně vykouří minimálně jednu krabičku cigaret. Často má pivo místo jídla (přijde odpoledne z práce, kde měl naposledy oběd a pije jen pivo, maximálně se nají až pozdě večer poté, co vypije tu svou dávku piv).
Takto funguje několik let. Jen letos v únoru vydržel kromě 1 dne, nepit cely měsíc. Kuřák je od mládí a pivo měl vždy rád. Ale dříve ne v takovém množství. Údajně jeho děda měl problémy s alkoholem, fyzicky napadal svou ženu.
Popravdě musím říct, ze kvůli alkoholu nic nezanedbává, povinnosti si plní velmi dobře. Máme malé děti, o které se stará vzorově. Nikdy nebyl fyzicky agresivní. Jako partner je starostlivý, pracovitý a ohleduplný.
Poslední asi 2 roky se kvůli pivu hádáme téměř každý den. Moc se obavám o jeho zdraví. Zkoušela jsem vše- diskuzi, toleranci, limity…. Vše marné. Pivo si nedokáže odpustit. Navíc za alkohol a cigarety “vyhodí” přibližně 5 000kč měsíčně. Rád sportuje, ale sport má také vždy spojený s alkoholem.
S člověkem závislým na alkoholu se ani při největší vůli, v poklidu žít nedá. Permanentní pivní výpary, plus cigaretový kouř…. Navíc na něm je to hned poznat v jeho chování, mluvě a výrazu. Navíc mi prijde poslední dobou “hloupější”. On si problém nepřipouští, mě nazývá hysterkou, která svými výmysly narušuje rodinnou pohodu. Někdy je po požití slovně hrubý, kvůli mé “netoleranci” k jeho pivům.
Miluji ho, a nechci o nej prijit, ale bojím se, že si svou závislost nikdy nepřipustí a nebude to chtit řešit. Zatím bylo vše neúspěšné. Odbornou pomoc nevyhledal.
Nikdo v našem okolí neví, jaké potíže s alkoholem má. Ve společnosti je oblíbený, maximálně se ví, že se rád občas napije.
Navenek působíme jako ideální rodina a partneři.
Prosím o objektivní posouzení naší situace a o radu.
Děkuji moc.

Partner (46let) je alkoholik, a odkládá léčbu. Vždy min 1x týdně, je opravdu na mol, (mezitím pije tak, že to ani nepoznám) nemůže ani artikulovat, schovává si alkohol, přeléva do petek s nealkem… klidně sedne za volant, a jede. Samozřejmě jsem vyzkoušela být milá a naslouchat, ale už mě to nebaví, prohledávat mu věci, atd takže teď jsem spíš ve stavu, kdy mám děsnej vztek. Při posledním jeho opití-včera, jsem mu řekla, že ho udám jestli ještě sedne za volant, opilý.
Vůbec nevím jak něj. Střídají se dny, kdy je úplně fantastickej a pak najednou zase tyhle zkraty.
Máte někdo zkušenost, jak mu můžu pomoci a při tom ho nezabít a sebe nezničit?

Dobrý a veselý den všem.
Chlastala jsem. Díky tomu, jsem si přivodila nemálo starostí navíc. Povedlo se mi přestat. Už ani nekouřím. Nechybí mi k životu alkohol, ani tabák. Žije se mi lépe.
No prostě, chci Vám sdělit, že lidé si Vás jako alkoholiky budou nějakou dobu pamatovat, včetně vlastních dětí. Dost to bolí, když Vám pak vyprávějí, co si ani nepamatujete. Ale když vidí, že se držíte, jsou skvělou podporou. Radost.
Přeji všem závislým: Uvědomte si svou závislost. A bojujícím: Buďte silní a vytrvejte ve své střízlivosti.

Dobrý den, pane doktore,
nevím, co dělat. Partner je alkoholik, ale také jej už léčili na schizofrenii v ústavu Petrohradě a v Bohnicích na poškození mozku po drogách. Je mu 34 let, má za strašnýchsebou 5let bezdomovectví, téměř 40 záchytných pobytů. Já se snažila mu být přítelkyní ale je nebezpečný když se napije nebo má abstinenci. Musela jsem mu vzít klíče, je na ulici a žebrá. Je psychicky nemocný, nebere antipsychotika a pije jak o život. Jak pomoci. Lze nařídít ochrannou léčbu ještě před tím než ublíží sobě nebo mě? Už mě i napadl. Vyhrožuje sebevraždou.

Alkoholik je každy vlastní vinou všechny prostředky dám nemocným dětem a alkoholikovi vyžírkovi. Vyhnat na ulici at se starají. A že Praha těch bezdomovců co by mohli dělat a alkáčů má přehršle.

Dobrý den všem proboha nezabývejte se alkoholikama, zabývejte se dětmi, pokud pije i žena at manžel vezme děti a pryč a madam at platí alimenty. Zdá se Vám to špatné? a když nebudeme řešit a léčit alkoholiky a fetáky bude na léčbu malých dětí leukemie motýlí křídla, zrakově postižených. Tihle jen vyžírají peníze které by se daly užít jinde. Paní Kleopatro proberte se a běžte pryč. Co si chcete dokázat? Mates

Dobrý den, alkoholika nelitujte. Manžel pije 35 let nyní v důchodu 2 litry vodky. Nechat a odejít pryč kopat alkoholiky do zadní části těla. Nejsou nemocní- motyku do ruky a práci a práci. Režim a přísnost. Neléčit- aby léčení z daní platili slušní lidé. Nebo zavřit alkoholiky do rezervace. Žádn=é slitování. Jsou to vyděrači a příživníci.

Dobrý den. Mám maminku, které je 86 roků. Je 3 roky vdova, bydlí blízko mě a každý den ji navštěvuji, bereme ji na výlety, za pravnoučaty, o víkendu k nám chodí na oběd. Je soběstačná, zdravá. Posledních 14 dní se hodně změnila, často si stěžuje, že se ji motá hlava, že má nejisté nohy, zdá se mi oteklá v obličeji a má zvláštní pohled.
Zjistila jsem, že ji mizí alkohol, který má ve skříňce. Stále mi říká, že by se sama nenapila, jen když nemůže v noci spát nebo ji bolí žaludek, že si dá "panáka". Nedávno si koupila vaječný koňak a slivovici, kdyby přišla nějaká návštěva. O 4 dny je půl lahve slivovice je pryč a půl lahve vaječného koňaku.
Vůbec nevím, jak se mám zachovat, bojím se o ní a je mi trapně ji kárat. Když jsem se zeptala, jak je možné, že tolik alkoholu během dvou dnů zmizela, řekla mi, že neví, že teda asi pije a neví o tom. Poraďte mi, prosím, co mám dělat, mám o ni strach a bojím se, že ani já to nezvládnu a budu na ni nepříjemná. Předem děkuji za radu. Eliška

Dobry den,

Jsem zavisla na alkoholu a take bulimicka. Mam 4 deti a je mi 41 let. Jsem spolecensky ukotvena, nikdo o mych zavislostech nevi. O alkoholismu vubec nikdo, o lecene bulimii ano, ale ne ted v akutni fazi.
S bulimii jsem se 10 let lecila u pani doktorky trapkove, jedna se ted o druhou recidivu od ukonceni lecby pred 5 lety (celkove s bulimii bojuju od 13 let).
Alkohol jsem nikdy primarne neresila, ac jsem dochazela k pani doktorce Ilone Preslove. Puvodne kvuli alkoholove zavislosti me matky (kam jsme ji se sestrou “dotlacily” a doted je v poradku, cca 4 roky), ve finale kvuli me prvni bulimicke recidive od terapie u pani doktorky Trapkove.
Jsem ve fazi kdy piju denne, po usnuti deti vypiju behem dvou hodin cca lahev- litr vina. Piju take pres den. Rano k nam dochazi pani na hlidani, deti v noci nespi, jsem tedy s nimi, predam je pani na hlidani, vemu si prasek na spani a zapiju ho cca 1-2 sklenickami vina.
Lahve schovavam, partner o nicem netusi. Sam nepije. Mam obdobi abstinence (naposledy temer tri mesice) a obdobi piti, ktere se pomalu rozjede a skonci ve fazi, ve ktere jsem ted.
Priznam se, ze jsem uplne na dne. Schanela jsem uz na cernem trhu antabus.
Nemuzu a nechci hospitalizaci, neni v silach meho okoli zvladnout peci o 4 male deti.
K pani doktorce Preslove jit nechci, nebyla jsem si jista, zda je nase interakce prinosna, s veskerou uctou vuci ni.
Rada bych se zeptala, zda mi muzete doporucit terapii a pripadne diskretniho terapeuta.
S uctou
L. K.

Dobrý den, jsem momentálně na MD (3 deti 5-1,5r), alkohol mi vždycky chutnal, měla jsem období, kdy jsem pila vic (třeba 2 láhve vina denně) a pak jsem taky nepila vůbec, nikdy mi nedělalo potíže říct si, že teď si nedám. S manželem jsme si teď nastavili, že během týdne si můžeme dát skleničku vina a jednou za týden láhev. Me se nedaří to dodržet: jednu skleničku si potají dolevam,
jakmile je muž u dětí nacnu další láhev, vetšinou to skončí u 2) dny, kdy vůbec nepiju, ale když už si dám dělá mi problém přestat. Často už si vůbec nepamatuji, co se dělo, muž se zlobí, mě je druhý den špatně. Vlastně se to stává problém.

Dobrý den. Prosím o radu, co dělat s alkoholikem v 70 letech. Je po těžké operaci srdce, je diabetik, vysoký tlak, melanom kůže, závislý na spoustě léků na bolest, psychofarmaka, léky na všechny své choroby. Pije a užívá léky již léta, vůbec nemá strach o své tak pošramocené zdraví.
Během 5 dnů spořádá klidně 50 piv. Je silně agresivní, na černém trhu dokázal utratit např. 22 000 tisíc za měsíc na hypnotika. Jeho chování silně narušilo rodinu. Celý den sedí u PC a vyhledává na různých seznamkách známosti s pochybnými ženami, samozřejmě za peníze. 45 let se opakuje stále stejný scénář - sliby, lži, podvody. Pití schovává různě, kde se dá. Z obchodu si jej vozí v různých skrýších např. v prostoru motoru. Několikrát jsem to řešila s ošetřující psychiatričkou, dva dny strávil v psych. léčebně, pak vyhrožoval, že se oběsí, když tam zůstane. Opakovaně naboural auto, škoda 5 tisíc, dvacet tisíc nebo ujel. Celá rodina včetně rodiny našeho syna je v důsledku toho rozvrácena. Dospěla jsem k názoru, že mu nikdo nepomůže a že mohu jen čekat, až se dostaví nějaká komplikace zdravot. stavu v důsledku jeho nadměrného pití a užívání strašný, ale opravdu strašný spousty léků. Několikrát byl tak ožralý, že propadl skleněnými dveřmi, pokálený, pořezaný. Musela jsem volat záchranku, ať jej ošetří. Nejhorší je, že jsem zdravotní sestra, na té chirurgii jsem pracovala a z té ostudy jsem se dlouho léčila. Podruhé zase spadl do vany, zaklínil se, celý podělaný a kdybych jej po dlouhém úsilí nevytáhla ven, tak se tam udusil. Váží přes metrák!!! Už si s ním opravdu nevím rady. Již jsem rezignovala a musím jen čekat, jak to dopadne. Kdo nechce, aby mu bylo pomoženo a odmítá nastavenou ruku, tomu opravdu není pomoci. : cry

Dobrý den,
Obracím se na Vás s prosbou o radu. Moje babička už přibližně 7 let pije, dokud chodila do práce a měla co dělat, tak to ještě šlo, ale když přestala pracovat, tak zaujal hlavní místo alkohol. Pije hlavně vodku a to 2-3 týdně v takovém množství, že upadá do hlubokého, někdy několikadenního, „kómatu“. Někdy nestihne ani dojít do postele a prostě upadne, kde to na ní přijde (nemluvě o tom, že v tomhle stavu ani nedojde na záchod a prostě to samovolně pouští pod sebe).
Před rokem takhle upadla na schodech, kde si zlomila ruku a rozbila hlavu s mohutným krvácením. Žijeme ve společné domácnosti a kdybychom neslyšeli ránu a hned nezavolali záchranku, tak na místě vykrvácí. Ovšem ani to ji od alkoholu neodradilo, naopak začala pít ještě víc: před půl rokem jsem ji našel po příchodu z práce napůl vypadlou z postele hlavou dolu, ihned jsem zavolal sanitku, napřed vůbec nereagovala, a pak začala šíleně křičet bolestí, tak že na nás začali zvonit sousedi s tím, co se děje. Nakonec přijela záchranka a odvezla jí. Babička skončila na JIPce, kde ležela 2 týdny, protože jí selhaly ledviny a měla podle doktorů pouhou 10% šanci na přežití, ale díky bohu se z toho zázrakem dostala a na měsíc jí to od alkoholu odradilo. Bohužel opravdu jen na měsíc.
Teď je na tom úplně stejně, jako předtím. Kolikrát ji necháme chvíli o samotě tak 5-30min a ona jde do jedné z cca 50 skrýší a opije se. Včera jsme ji nechali o samotě 20minut a ona do sebe najednou vyklopila půl litru vodky. Našli jsme ji opět ležet ve dveřích na dlažbě. Už ani nevíme, jestli volat sanitku - když ji zavoláme, tak už několikrát babičku odmítli odvézt, že je jen opilá, ale kde je ta hranice mezi životem a smrtí jednou jí nezavoláme a budeme si to vyčítat do konce života.
Už se to nedá zvládat, je to pro celou rodinu strašně psychicky náročné. A nakonec to skončí vždy stejně - babička vystřízliví a popře že někdy pila. Proto se obracím na Vás, zda nemáte nějaké rady, jak s takovým problémem pohnout.
Moc děkuji za odpověď a přeji hezký den a pevné zdraví.

Dobrý, den. Prosím o radu, co mám dělat?? Manželka cca rok pije, ale fakt moc! Máme 2 male děti, které to vše vidí!! Když byla na mateřské, tak to bylo každý den!! Teď jak pracuje, pije od pátku do neděle! Komplet celý víkend! Již se o nic nestará, neuklízí, nezajímají ji děti, jen potají někde nasává!! Když vypije, je strašné agresivní, dokonce mně chce mlátit, a vulgárně nadává, jak mně tak dětem!! Prosil jsem její rodinu o pomoc, a nějako to nemělo odezvu! Když se v noci vymoči do lůžka, to je norma! Dnes v noci se vysrala do lůžka, a v klidu spala dál, nad ranem přešla cez celý byt, dokážete si představit co tam bylo!!! Od 6h rána jsem to uklízel, až to nevidí děti a ona mi z lůžka nadávala a smála se, samozřejmě opilá!! Jsme oba vysokoškolský vzdělaný, s nadprůměrným platem, čili není to o tom že jsem sociálně slabý, dokonce ani COVID se na naši profesí skoro nepodepsal! Prostě nevím co dál, vím že takhle nejde vychovávat děti, a hlavně nechci!! Prosím o radu, kde začít, jestli u její obvodní, nebo sociálku, policii?? Když si to čtu teď zpetne, tak to působí jako humorná povídka, ale tak to fakt není!!! Již jsem jí dál po tlamě, vyhrožoval rozvodem, socialkou, nic nepomohlo!!! Ale má trpělivost není věčná!! Děkuji Vám za rady! A doufám že se nezabijem, ted opilá spí na gauči a já se modlím, až se nevzbudí!!!!

Dobrý den, pečuji o starého dvaadevadesátiletého pána, který pije zřejmě už nějakých osm let. Je vdovec, bydlí sám, pije denně pivo Gambrinus 10 a Becherovku. Posledních pár týdnů se jeho spotřeba alkoholu neustále zvyšuje, vypije tak litr Becherovky za dva dny, víc než jednu láhev 500 ml denně a k tomu několik piv. Začal nekotrolovaně padat a má nejistou chůzi. Pokud nemá svouobvyklou dávku alkoholu trpí třesem rukou, neudrží v ruce ani sklenici, ani lžici, není schopen se najíst. Po dvou panácích se tělo zklidní, ale pády jsou častější a třes také. Dá se léčit i tak starý alkoholik, bude mu v únoru 92 let? Jak bych měla jako pečovatelka postupovat, máte nějakou radu? Moc děkuji za odpověď Daniela Jungmannová