Alkoholik

Banner
Alkoholik.cz
Nacházíte se: Úvod Fórum
Zaregistrováním do fóra získáte jedinečnou identitu a nikdo nemůže psát vaším jménem nebo přezdívkou.
Vítejte, zde se můžete přihlásit nebo registrovat.   Nepamatujete si heslo?
Fórum bylo dlouho očekáváno uživately alkoholik.cz
Stránka: 1234
Dolů
Téma: Kolik šancí dát alkoholikovi?
#6469
Kolik šancí dát alkoholikovi? Před 12 rok, 7 měsíce  
Zdravím všechny ať jsou na jakékoliv straně alkoholu. Zda se trápí kvůli svému alkoholikovi doma, nebo sami zápasí s alkoholem. Mám za sebou 6ti letý boj s alkoholem svého manžela (alkoholikem). Několikrát jsem ho donucovací metodou, kdy jsem se s dětma ostěhovala, přestala jsem se o něj starat a nechala ho na pospas alkoholu a ulici, přiměla k dočasné abstinenci. Bohužel jen skutečně dočasné. Do 3 měsíců se vždy démon Alkohol vrátil a já opět musela bojovat o klid a místo na světě. I přesto, že jsem si vždy řekla, že už manžela nevezmu zpět, udělala jsem to a dala mu další šanci. Těch bylo asi tisíc. K ničemu. Nyní to dospělo tak daleko, že jsem ho nechala policií vystěhovat, protože svědky šíleného chování mého alkoholického manžela se začaly stávat i děti. Týden se plácal na ulici bez cíle, peněz, práce, rodiny a poté se rozhodl pro ústavní léčbu. Už je tam dva měsíce. Teprve nyní jsem dostala odvahu a možná i chuť ho vidět. Celé dva měsíce jsem žila bolestí z toho, jak moc mi ublížil, jak moc jsem se snažila, jak moc energie mi vzal a naprosto k ničemu. Jak jsem mohla dopustit ztratit s ním 6 let života. Celé dva měsíce jsem byla plná nenávisti, zloby a hněvu, lístosti a pocitu zmařeného života. Zlobila jsem se předvším sama na sebe, že jsem to vůbec dopustila a nezlomila nad ním hůl už dřív. Ale jak se říká, všechno má svůj čas a čas je nejlepším lékem na všechny bolístky. Dnes, s odstupem dvou měsíců, už dokážu přemýšlet pozitivně, dokážu s ním i telefonovat a komunikovat, což jsem z počátku razantně odmítla. Chtěla jsem ho prostě už vymazat z tohoto světa, z mého života a říct DOST, teď musím žít já. Po dvou měsících jsem za ním i dokázala do léčebny přijít a taky s ním strávit den, když mě propustku. Najednou se mi vybavily nejen ty strašné chvíle, kdy nejednal on sám, ale alkohol v něm - ta zákeřná nemoc, kterou prostě nezvládal a nedokázal si ji ani přiznat - ale vybavily se mi i ty hezké a krásné okamžiky, když zrovna abtinoval. A znovu ve mě začal ten hrozný boj, jestli spálit mosty, nebo mu dát ještě tu další a snad poslední šanci... Obracím se tady na vás, zda máte někdo doma abstinujícího alkoholika po ústavní léčbě. Jestli jste mu dali další šanci a jaká je pravděpodobnost úspěchu léčby a to, že se k alkoholu opět nevrátí. Vždycky jsem si myslela, že je to všechno o vůli alkoholika, ale v léčebně jsem dostala informaci o tom, že vůle v tom prostě nehraje nijak zvlášť podstatnou roli. Je to prostě nemoc, se kterou se musí naučit žít nejen alkoholik, ale i jeho rodina a tady si právě nejsem jistá, zda to chci, zda to zlvádnu. Už jsem těch zklamání a slibů a lží zažila za těch 6 let tolik, že skutečně nevím, zda opět nebudu marnit jen svůj další čas tím, že mu dám novou šanci. Můžete mi prosím někdo napsat i na můj mail, jakou máte zkušenost vy s léčeným v protialkoholní léčebně? Dali jste mu nebo jí novou šanci a vyplatilo se vám to? Moc děkuji za to, že jsem sem mohla napsat svůj příspěvek a pocity a také za rady a zkušenosti, které mi případně zašlete. Díky a všem přeju pevné nervy a štěstí v životě! Vám abstinujícím alkoholikům, i vám, kteří s nimi sdílíte život. Lenka , mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Lenka
Fresh Boarder
Příspěvky: 4
graphgraph
Uživatelé "offline" Zobrazit profil uživatele
Administrátor zakázal anonymní příspěvky.
 
#6472
Re: Kolik šancí dát alkoholikovi? Před 12 rok, 7 měsíce  
Aho. Čtu Tvůj článek a derou se mi slzy do očí. Jsme na tom dost podobně. Můj manžel je také alkoholik: jenže jeho problém je v tom, že je tak arogantní a slabošský, že si to nechce přiznat a vinu svaluje na mě. Přitom jsem to já, kdo ho pořád omlouvá v práci a brání děti, když se vrátí opilý domů. Lže mi do očí a já jsem taky úplně bezradná. Jenže nemám, kam jít....Mylsím si, že jediné správné řešení je opravdu ho nechat napospas osudu. buď si uvědomí, že potřebuje rodinu, nebo je mi to už asi jedno. Držím Ti palec a moc Tě obdivuju.
S pozdravem Ivana.
Ivana

Administrátor zakázal anonymní příspěvky.
 
#6478
Re: Kolik šancí dát alkoholikovi? Před 12 rok, 7 měsíce  
Lenko, v léčebně Ti to řekli správně, vůle není tak důležitá, nedovedeš si představit, kolik alkoholiků touží přestat pít, ale tahle nemoc je silnější něž on.Určitě manžela podporuj, není to pro něj lehké v léčebně, dostává tam trochu kapky, učí se žít bez pití, uvědomuje si to peklo, co udělal Vám......, nebude to lehké chvilku ani doma, nervozní, ale přijde na chuť abstinenci, pochopí, že to jde a můžete žít hezký život, lepší, než před jeho pitím.Může i začít znovu, alkoholikem bude do smrti.Jestli Ti léčebna umožní rodinnou terapii, jeď, tam si vyříkáte vše, využij této šance.Nepodceňuj jeho doléčování po léčbě-AA, Akluby....
Liba

Administrátor zakázal anonymní příspěvky.
 
#6479
Re: Kolik šancí dát alkoholikovi? Před 12 rok, 7 měsíce  
Ahoj, moc děkuju za tvůj příspěvek a je mi moc líto to, co prožíváš, protože jsem ti prošla naprosto tím stejným. Nervy, stres, lži, arogance, hádky, dokonce psychické ataky, které přšly i ve fyzické, kdy mi už zoufalstvím tzv. ruply nervy. Byla jsem z počátku také jak v kleci, protože jsme měli malé miminko, já byla na mateřské, bez příjmu, bez možnosti odejít a závislá finančně na alkoholikovi, který nechápal vůbec realitu, povinnosti, zodpovědnost za rodinu, prostě nic. Žila jsem rok jako v hrozném snu, kdy nemůžeš udělat vůbec nic. Rodiče jsem měla a mám asi 200km od místa, kde jsem žila, neměla jsem kolem sebe ani jedinou kamarádku, známého, nikoho, protože jsme se přestěhovali do místa, kde jsem ještě nestačila navázat sociální sítě. Bylo to peklo. Ale i přesto jsem se dokázala zvednout a jít dál. Na netu jsem si tajně hledala jiné bydlení a práci, abych byt zaplatila. Od 8měsíců věku naší malé jsem nastoupila do práce, za mateřskou platila chůvu a sehnala si malinkatý byt a jednoho krásného dne, když byl manžel opět v objetí alkoholu v hospodě jsem se odstěhovala. Nebylo to lehké, ale zvládla jsem to. Bohužel ale jak jsem psala, dala jsem mu další šanci, když abstinoval protože si uvědomil, že nás ztratil. Dočasně. Tyhle mé odchody se opakovaly ještě 2x a mezitím další abstinence, pití, hádky, abstinence....Trvalo to 6let. Jediné pozitivní je to, že si skutečně asi uvědomil a šel se léčit. Je mi moc líto, co si prožíváš, ale myslím, že jediné řešení je se o něj přestat starat, i když je to strašně těžké. A vystěhovat ho. Ty nemůžeš utíkat před ním, tak jako jsem to dělala já. Musíš najít tu sílu říct DOST a vyhodit jeho. Nevím sice, jak to máte s bytem, ale my měli podnájem psaný na mě, takže tam to bylo jednodušší. Opakovaně jsem na něj volala policii, pak podávala trestní oznámení a prošla si kolotočem sociálka, policie a stále dokola. Je to boj na dlouho trať, ale dá se vyhrát. Věř mi. Nevím, co by tvého manžela přimělo k tomu, aby si uvědomil a přiznal si nemoc. Myslím totiž, že jediné možné řešení a náděj na lepší zítřky je skutečně jen ústavní léčba. Můj manžel docházel na ambulantní, ale jak jsem psala, zvládl to jen vždy na 3 měsíce a pak byl alkohol zpátky. V léčebně ho učí znovu žít, uvědomovat si, přehodnocovat, mít řežim, cíle a důvody proč nepít. Neučí je bojovat s alkoholem, ale naučít se žít s abstinencí. Moc ti přeju, aby se to podařili o u tebe a manžel si uvědomil, ale myslím, že tomu budou muset předcházet právě ty kroky razantního odmítnutí, odstěhování se, nebo jeho a nechání ho na pospas osudu. Bohužel takový člověk musí padnout na dno a pak je šance, že si uvědomí. Moc držím pěsti a díky za příspěvek. Lenka
Lenka

Administrátor zakázal anonymní příspěvky.
 
#6480
Re: Kolik šancí dát alkoholikovi? Před 12 rok, 7 měsíce  
Ahoj, moc děkuju za příspěvek a podporu. Manžel je v léčebně Bohnice a možnost rodinných terapií tam je. Když jsem za ním po dvou měsících byla, prosil mě o to, ať na rodinou terapii přijedu. Nejdříve jsem odmítla, protože jsem byla ještě plná hněvu a řekla jsem mu, že rodiná terapie je pro ty, kteří chtějí vztah zachraňovat a ne pro mě, když já už nechci. Po té návštěvě mám ale nějaký vnitřní pocit, že bych tam měla jít a poslechnout si věci, které treba nevím a jen si je domýšlím. Vyříkat si to, co je hluboko ve mě a tak nějak konfrontovat. Vidím velikou změnu na manželovi - k lepšímu - jen mám prostě strach, co bude až opustí zdi léčebny a přijde ta realita. Vím, že režim v léčebně je hodně tvrdý a tak nějak alkoholiky připravuje na život "venku", ale jestli to zvládne i venku, to je otázka. Díky moc za názor a hodně štěstí. Na terapii půjdu Lenka
Lenka

Administrátor zakázal anonymní příspěvky.
 
#6481
Re: Kolik šancí dát alkoholikovi? Před 12 rok, 7 měsíce  
To je dobře, že tam půjdeš, řeknete si to, co je hluboko ve Vás, co Vás trápí, budeš se divit, kde se to nabralo, ...je to síla, pomáhá.Nyní manžela chval a podporuj, ale zůstaň tvrdá, i tam mu řekni, že nemíníš ničit život sobě, dětem jen kvůli jeho alkoholismus.Je vidět, že Ti na něm záleží, je to dobře, a srdečně přeji Vám oběma, ať to vyjde, najdete klid, hezký život.Hned ho upozorni taky na doléčování, jistě tam chodí AA na přednášky, dozví se, kde jsou nejblíž vašeho bydliště.
Liba

Administrátor zakázal anonymní příspěvky.
 
#6520
Re: Kolik šancí dát alkoholikovi? Před 12 rok, 7 měsíce  
Ahoj,s alkoholikem jsem žila dost let,no v podstatě to začalo po narození první dcery(ted je jí 17 let)Vše se časem zhoršovalo,po narození druhé dcery,jsem chtěla požádat o rozvod.Začal nebo spíše jednou zašel k psychologovi,dostal antabus,který si nikdy nevzal,ale trochu pití omezil,zase jsem mu uvěřila.Nastaly týdny kdy byl skoro střízlivý a týdny kdy byl na mol.Zase jsem hrozila rozvodem,trochu zmírnil a začalo hezké období,stavba našeho baráčku,to skoro nepil.Po nastěhování to přišlo znovu a ještě horší.Nejhorší je že to ostatní nevidí,nebo nechtějí vidět?Prosila jsem kamarády at ho netahají do hospody.Jezdil domu z práce opilý,ani nemohl vystoupit z auta,ten strach jaký jsem měla aby někoho nezabil cestou.Poslední dva roky bylo hůř a hůř,nezvládal práci,stavbyvedoucí v rodinné firmě,ale jeho rodiče mi nevěřili,nikdy nepoznali že je opilý.Všude schovaný láhve i v autě.Nikdy nebyl agresivní,jen se opil,usnul,opil usnul a zvracel i ve spánku.Po ročním nátlaku,výhrůžkách,v opilosti zavolal do léčebny a druhý den ho přijmuli.Zázrak,přijel tam totálně opilý,ještě cestou si koupil flašku.Měla jsem zase světlo před sebou,začal nový život,teda jsem si myslela.Starost o dospívající dcery,tři psy a barák,no zhubla jsem na 47kg.Jezdila jsem s dcerami na návštěvu každou neděli.Zase jsem ho začala pomalu poznávat,ale věděla jsem že to bude trvat déle,už jsme se odcizili,on si roky nepamatuje a já si toho pamatuji až moc.Před Velikonocemi se vrátil po třech měsících domů,byl divný,nic ho nebavilo,byl stále pryč,(akce s AA se vymlouval)no prostě si tam v léčebně našel jinou,ona mu rozuměla,chápala,měli stejný problém a mohli o něm mluvit.A to bylo už na mě moc,vyhodila jsem ho z baráku,už mi bylo jedno jestli se upije k smrti.Nestaral se o barák,děti,znovu to byl úplně někdo jiný,sice střízlivý ale poprvé v životě zlý.Další dva měsíce jsme žili v hádkách,domluvila jsem si schůzku s advokátem,tentokrát už rozvod opravdu,né jen jako hrozba.No a jeden večer jsem tak seděla,brečela,konečně to ze sebe dostala a hádala se s bohem(jako že proč já,proč to všechno,a bylo toho už dost atd)Ráno přijel,oči krvavý,lekla jsem se že pil,byl jiný,zeptala jsem se co se stalo"mluvil jsem celou noc s bohem,promin,odpust"Já jsem věřící,manžel ne,ted už asi ano:-)No a od té doby jsme zase spolu,je jiný,je v pohodě,nepije.Každý potřebuje dát šanci,tak mu ji dej,život tě může překvapit
Věra

Administrátor zakázal anonymní příspěvky.
 
#6521
Re: Kolik šancí dát alkoholikovi? Před 12 rok, 7 měsíce  
Žádný člověk si neničí vědomě život, alkoholické dno je peklo, nikdo v něm není šťastný, jenže ten chlast je silnější, než člověk.Je to smutné pro něho, pro rodinu, mám radost z každého, kdo přestane pít, drží se, poznává nový život.Málokdo věří, že bez alkoholu lze žít, a hezky, radostně.Jde to!
Liba

Administrátor zakázal anonymní příspěvky.
 
#6530
Re: Kolik šancí dát alkoholikovi? Před 12 rok, 7 měsíce  
Ahoj, moc děkuju za tvůj příběh, za tvojí sdělenou zkušenost a obdivuju tvojí sílu, kterou jsi po celou tu dobu musela mít. Také tě obdivuju za to, že jsi i po tolika bolestných zásazích ještě našla tu sílu dát svému muži další šanci. A vidíš, vyplatilo se to. Já ti děkuju za podporu, protože když čtu takovéto zkušenosti, tak ve mě vždy roste ta naděje, že to může být zase dobré a že si tu šanci můj muž taky zaslouží. I přesto, že jsem samozřejmě plná pochyb a přesně jak ty píšeš - on si nepamatuje téměř nic a já oproti tomu všechno a navíc bolestně, myslím, že tu šanci ode mě má a mít bude. Také si často povídám s tím "nahoře", i když nejsem věřící, ale tak nějak mi to pomáhá a stejně prostě věřím, že něco nad námi je a existuje a vždy se stane něco, co nás přiměje k tomu či onomu rozhodnutí. Moc děkuju za podporu a i já tobě přeju hodně štěstí a abys už nikdy nezažila to, čím sis prošla a už jsi měla jen život v pohodě, klidu a štěstí, i když je jasné, že nějaké bouřky vždy v životě přijdou, tak aby zase po bouřce vysvitlo sluníčko a bylo vše v pohodě.
díky Lenka
Lenka

Administrátor zakázal anonymní příspěvky.
 
#6539
Re: Kolik šancí dát alkoholikovi? Před 12 rok, 7 měsíce  
Ahoj NENÍ to vůbec jednoduché JÁ patřím k té druhé straně - bohužel.Peru se závislostí už minimálně 10let.Velice dobře chápu jak strašné a složité pro vás všechny , které s námi alkoholiky žijete.Já prodělal první léčení už před 4mi roky!Vydržel jsem abstinovat téměř dva roky.Jenže jsem podcenil doléčování a nechal chlast aby postupně zase ovládl,a po dalším roce skončil na léčení znovu.Uvědomil jsem si , že vyprávění o nebezpečí recidívy nejsou jen plané řeči.Po druhé léčbě , když bylo opět vše v pořádku a já se cítil šťastný a má rodina také - podlehl jsem znovu momentálně se s touto zákeřnou nemocí opět peru a má rodina též.Částečně mi pomáhá právě tento blog,ale je to málo musím se naučit odolat a HLAVNĚ se nenapít.Opět oprášit kontakty s lidmi , kteří jsou po léčení a v pohodě.To je taká síla doléčování,které jsem také zanedbával.Přeji ti aby,tvůj případ měl ten šťastnější konec a tvůj manžel opravdu pochopil jak zrádná a nebezpečná nemoc to je,a bez podpory rodiny a přátel,spolu s poctivým doléčováním to opravdu nejde............Přeji hodně štěstí
Petr
Fresh Boarder
Příspěvky: 3
graphgraph
Uživatelé "offline" Zobrazit profil uživatele
Administrátor zakázal anonymní příspěvky.
 
Nahoru
Stránka: 1234
Moderátoři: Tes
Přihlásit se k odebírání kanálu novinek fóra
Banner
Alkohol tester .cz - značkové a certifkované alkohol testery
Žena alkoholik
MUDr. Zbyněk Mlčoch Kuřákova plíce.cz Bezplatná právní poradna.cz Psychotesty online.cz Moje starosti.cz Příznaky a projevy nemocí Rady a návody Bylinky pro všechny
Protected by Spam Fighter