Alkoholik

Ahojky tak s benzakama mam velke zkusenosti i s AD.Kdyz jsem pila tak jsem samozřejmě měla deprese.Pit jsem začala na potíže v životě a úzkosti z toho.Stridala jsem prášky i alkohol a kolikrát jsem pila a brala benzaky i AD.A to byl maras,Mi zo bylo jedno nechtěla jsem žit.Ale nějak se mi poštěstilo to vše přežít a byly to dávky, že se fakt divím a fakt by to jiný nepřežil.Brala jsem lexaurin,pak diazepam,neurol,triapridal pak prothazin ,ten prej je nenavykový .Z AD jsem skončila u Trittica. Vždy jsem to brala nějakou dobu pak vysadila a pak zas brala.Teď neberu nic a doufám, že to tak zůstane.Spanek už je jak z takž a občasné blbé nalady řeším prací a meduňkou.Fakt důležité je přestat pít, jinak se vezem fofrem do jiné závislosti.

Ale až to někdy v budoucnu přestanu brát, tak začne asi zase boj.....Jsem ve fázi, že jsem prostě rád, že už nechlastám, ale budoucnost bude těžká. Vím to.

Prečo sa trápiť budúcnosťou. Užívaj si, že si teraz triezvy. A možno časom zistíš, že ti alkohol k životu vôbec netreba. Fakt, čo sa týka alkoholu, nerieš budúcnosť. Oberá to o čas, energiu, ktoré môžeš využiť na niečo lepšie. Ja napríklad neviem, ani čo bude dnes večer a nie ešte niekedy v ďalekej budúcnosti. Tak to neriešim.Abstinujem 24 hodín a to mi stačí. Myšlienky, "čo by bol keby...", "čo ak..." "keby som..." atd. sú nezmyselné. Nie že by mi to občas nenapadlo. Ale už to nie je také masochistické, ako v začiatkoch.

Přeji úspěch.
Opatrně na veškerá ta antidepresiva atp aby nevznikla další ještě horší závislost. Znám mnoho takových kteří se tím dostávají do začarovaného kruhu a pak fňukají a kňourají a nechápou, že jim tyto drogy jednu věc odbourávají anebo pomáhají utlumit, ale jinou zase vytváří (většinou jinou závislost).
Vydržte to. Jste v tom jen sám, je to vaše tělo, vaše mysl, vaše rozhodnutí. toto rozhodnutí však musíte pojmout jako doživotně neměnné.
Pro inspiraci - já mám dnes za sebou 3763 dnů naprosté střízlivosti. Nebudu raději popisovat, protože místní diletanti vždy mé názory dementují a nadávají mi což mi přirozeně nechává ledově chladným, protože ten střízlivý jsem tu já a tento úspěch je úspěchem mým..a je jedno že to bylo tak drastické, byla to moje úmyslně zvolená nejtěžší a zároveň nejkrutější cesta...jiná podle mě nemá význam.
Ať se vše daří a nečekejte, že vám někdo pomůže. Jste v tom sám a to není nevýhoda, naopak je to největší výhoda při odvykání.

Ríšo , kdybys byl ledově chladným tak to tady furt nebudeš zmiňovat- "místní diletanti" apod., to bylo dávno a nikdo se do tebe nenaváží, zkus se přes to přenést. Každý na to jdeme nějak a důležité je, že tobě ten způsob vyhovuje a jsi se sebou spokojen, druzí ať si najdou tu svoji cestu, my jim jenom ukazujem, že to jde a při vyždímání všech svých vnitřních sil toho mohou dosáhnout též, ale v některých těžších případech raději doporučuju postup s odbornou pomocí, jinak to může skončit zle a dříve ve své první práci jsem viděl fakt hrozné případy a kolkrát už bylo pozdě... Jenom to psaní bývá ošemetné, do hlavy nikomu nevidíš a já třeba nikdy netrpěl šíleně depresivními stavy a nedokážu to zcela pochopit, zažil jsem v životě hrozné věci a skončil jsem i ve špitálu, ale nic dlouhodobě nepřetržitě třeba několik let-nebo většinu života- jsem depresemi netrpěl, měl jsem spíše maniodepresivní období, ale z toho jsem se nakonec dostal, jiní prostě trpí stále a nezbývá jim než zkoušet různou medikaci a doufat, že se konečně najde ta správná léčba, která zabere... ale na prvním místě je stopnout to pití, bez toho to prostě nikdy nepůjde

Vše dobré, ať se daří dál

Maris Tak to je drsné. Hlavně že to dobře dopadlo.
Krtko Souhlasím. To je pěkně řečeno.
Já opravdu nechci brát žádné benzo a chtěl bych zůstat u AD. Teď beru Cipralex 20mg a od depresí je to trochu úleva. Např. v práci jsem se utápěl v depresích celé hodiny a celé dny. Bylo mi hrozně ikdyž jsem byl třeba s rodinou a koukal na film. Mám jednu nemoc, která mi zničila život a je to těžké se s tím vyrovnat. Alkohol o víkendech mi dával chvilku pocit eufórie, ale často to sklouzávalo do ještě horších depresí. Teď je to vše lepší.

Jo ,když se zpětně ohlédnu byla to dobrá skluzavka.Takhle jsem vyrovnávala s Těma príšernýma situacema v mém životě.No trvalo to moc dlouho než jsem se s tím vyrovnala.Chlast a prášky nejsou cesta,bohužel v té době nebyl nikdo kdo by me podržel a člověku samotnému,který je citlivý a vnímavý jako já to nešlo.

Tak už 3 měsíce bez alkoholu! Občas se mi i zdá o alkoholu, že jsem se napil a pak se probudím a uleví se mi, že to byl jenom sen. Už nikdy nechci chlastat, zhnusilo se mi to. Ale občas je mi psychicky hrozně a proletí mi hlavou "teď bych se nejradši totálně vožral".

Nazdar Karle, to bude asi normalni.
Ale dulezity je, ze se totalne nevozeres.
Ses dobrej. Vydrz!!!
Vyrazim na dovcu. Vzdy jsem s sebou vezla litry a litry vina. Hlavne, aby mi nedoslo. Uz verim, ze to vydrzim. Loni, to byla prvni dovca BEZ a ta bylo faaaaakt tezky. Az nekdy mi to propadalo jako pekelce. Zvlast, kdyz si ostatni dali.
Drzim palce
Vlastne i sobe

Díky, tak si užijte dovolenou. Závidím vám Já se cpu místo alkoholu vším možným jídlem. Je tolik dobrého jídla a pití, co si může místo toho člověk dát

ahoj přátelé
tak po roce jsem zase pokorně zde..
loni jsem tři měsíce nepila
to mne vedlo k falešnému přesvědčení, že to mám přece pod kontrolou a "můžu si občas dát"..
příležitostně..
no - takže - k onomu občas-o víkendu- velmi rychle přibyly dny v týdnu... a pak už každý den v týdnu... nakonec už i odpoledne v práci...
k tomu ranní okna jak výkladní skříně..
dnes je mi tak zle (žaludek až v krku), že rozhodnutí je snadné - tohle už zažívat nechci...a žádná běžná konzumace jako u normálních lidí u mne není možná...
snad vydržím dýl než minule.. držte mi palce