Alkoholik

Potřebuju o tom psát a potřebuju s někým sdílet svoji cestu, na jejimž jsem začátku. V papírové formě si vedu deníky celý život ale na ty mi nikdo neodpoví, nenakopne, nevyslechne..
Proto budu s dovolením psát denník zde třeba ho někdo bude číst..třeba na něj zareaguje..díky
Celý život mám blízko k chlastu, jsem z vesnice kde se všichni sházeli v jediné knajpě a lili. Od 15 žiju ve městě, je mi za pár dní 32 a mám 2 děti. Jsem vdaná, manžel ještě neutekl i když po včerejšku už je to zlé. Máme krásný dům, hodně zvířat, mám firmu, které se daří... manžel má hospodu..a tady to začíná..
dostupnost chlastu "zadarmo"

chlastám celkem hodně, na každé párty, koncertu, pak už i jen tak, mám v sobě moc věcí které mi způsobují depky a tak když se naliju ventiluju ty sračky do okolí... dělám scény chlapovi a všem jsem k smíchu..
pak otěhotním a je klídeček, v těhotenství si občas dám malé pivo k obědu, nebo dvojku vína.. po porodu mám krizi a rozjíždím se ve velkém.
zastavuje mě manžel když má dcera asi rok a půl a já mám po chlastu takové stavy, že se za mě stydí i schody do pokoje.
dává mi nůž na krk, že buďto přestanu chlastat, nebo příjdu o vše co mám.
V tu chvíli si začínám poprvé uvědomovat, že mám s alkoholem problém. Do té doby jsem se jen kecům o tom, že bych neměla pít směju a zlehčuju je. V tento moment je to ale jiné a já poprvé uznávám že je to fakt moc a končím s pitím. projdu dům a likviduju lahve.. uf..4 ikea tašky flašek schovaných ve skříni, v komoře, v botníku..však to znáte.. před domem mám kontejner a tak v noci když mě nikdo nevidí vše vyhodím.

vydržím to asi půl roku, je mi skvěle, zlepší se mi pleť, mám radost ze života, vztah s manželem je super, už mám zase kamarády...
žiju na plno, čtu knihy, pěstuju si zeleninu a ovoce, chovám slepice, jezdím na koni, děti jsou super..jezdíme na výlety a dovolené.a na Pálavu...
A co chcete taky dělat když jdete do sklípku...
a tak si dávám dvě deci vína i víc ale jsem v pohodě, bavíme se, nemám žádné kocoviny ani deprese, jsem vtipná, veselá a mám to pod kontrolou přece

a s občasné dvojky na Pálavě je sedmička u filmu večer když děti usnou.. ráno jsem v pohodě tak co...

a aby manžel nepindal opět tu lahev radši schovám...

po čase tato "hnízda" lahví jak říká manžel nachází děti.. opět probéhá tajné vyhazování, na které se ani nezmůžu sama a posílám s tím nejstaršího syna...

čekám 3. dítě, dcerka se narodí a vše je slunce zalité, deprese v 6 nedělí zapíjím vínem, dítě moc nespí, jsem vyřízená a potřebuju spát tak si dám dvojku žejo...

dcerka roste a vše je super, já si pochlastávám, ale nemám žádné stavy, nejsem hnusná ani zlá, deprese nejsou, firma vzkvétá, prostě pohoda.. přece to mám pod kontrolou

že to pod kontrolou nemám, na to mě upozorní poslední "akce" v hospodě, kdy do sebe liju Malibu protože z toho se přece neožeruuuu žejo.. a když ho vypiju pokračuju Jamesonem.. jsem veselá, vtipná, bavím okolí.. ráno jedu na nákup s manželem.. a celé auto je venitř od bahna.. nasraně mu říkám koho jako vezl, že mám to auto nové dva dny a už je takhle od bahna celá palubovka.. podívá se na mě a řekne: Tebe. Tebe jsem vezl.

V tu chvíli mi dochází že si z předchozího dne nepamatuju vůbec nic a píšu servírce jestli jsem dělala nějaký bordel.. ta s úsměvem odpovídá že jsem byla teda jako bomba ale veselá a v pohodě, že se nic nestalo...
uvědomuju si, že mám okna a že to zase sklouzává do starých kolejí.

přesto druhý den otvírám víno už ráno a rozhodnu se malovat ložnici .. holky si hrají syn je u babičky.. je poledne, poobědváme, lahev už hlásí dno, jdeme spát

po probuzení si říkám, že bych i vymalovala chodbu ale nemám už barvu a řeknu si že jsem přece v pohodě, že se mnou ta sedmička nic neudělala a NALOŽÍM SVÉ DĚTI DO AUTA A V TOM STAVU JEDU PRO BARVU ((((((((((((

koupím barvu a cestou i další víno, protože jsem přece úplně střízlivá!

maluju chodbu a piju druhou láhev.. je večer, okoupu holky a dám je spát.. pouštím si film a ještě bych si klidně něco dala ale doma je jen zbytek Balantinky, nikdy jsem ji nepila, tvrdé piju jen "sladké" a nebo si to míchám s colou, nikdy ne "syrového panáka"..ale co naplat, cola doma není

a tak si naliju panáka a cucám ho.je to odporné a vůbec mi to nechutná, ve flašce je tak deci a půl tak jednoho panáka nikdo nepozná pak pujdu hned spát slubuju si.

ráno se probudím a nepamatuju si nic...až v průběhu dne se mi vrací paměť a já z hrůzou zjišťuju jaká jsem kráááva, že jsem byla schopna jet opilá a s dětmi v autě..ještě větší hrůza mě čeká v lednici.

Lahev Balantinky je prázdná..

svůj problém si uvědomuju opravdu hodně, jdu sem na fórum a čtu všechno co jde abych se namotivovala a jsem rozhodnuta že s chlastem je konec

přichází Silvestr ale naštěstí manžela napadne že letos můžem být v klidu doma a tak jsme, nic nepijeme takže se mi to dobře dodržuje v 9 večer spíme a já si říkám, že když jsem dala tohle tak dám celý rok 2020 přece...
na nový rok se staví bandička známých s vínem... a tak si říkám, že si teda dám tu pomyslnou poslední dvojku...

a dnes je 11.1.2020 manžel radši odjel po mém včerejším výstupu, kdy jsem mu napsala sms že se s ním rozcházím (absolutně nevím proč)

včera jsem šla do čajovny na dýmku a čaj.. a pak že si s kámoškou dáme dvojku vína.. s dvojky byla sedmička ani člověk neví..nevydržela jsem to ani 10 dní
začala jsem si to v hlavě ospravedlňovat, že prostě nebudu už pít doma, nebudu si kupovat lahve a plánovat cesty s kočárkem tak, abych si vždy mohla koupit.. že si prostě dám 2x do měsíce když jdu ven a v pohodě..
přišel za náma pak manžel s kámošem a celou dobu čuměl do mobilu a nemluvil s námi tak jsem se začala už !přednasírat".. a pak to bouchlo a byla scéna jako prase..

ráno mi stihl jen říct, že mám popřemýšlet, jestli budu chlastat dál a že jede radši pryč..

a mě je hrozně líto všechno...ale celých 9 dní abstinence jsem byla protivná jak prdel, zlá, výbušná, na všechny jsem jen řvala a tak jsem si říkala, že když doplním trochu alkoholu tak se zase vyklidním a bude to ok.. a bylo to ještě horší


chci to zvládnout.. sama! jde to?

nechci přijít o svoji rodinu...je mi ze sebe strašně zle..

kdyby mi bylo aspoň blbě... ale já ani nemám kocovinu

jen tu morální ta je strašná..

...kdyby mi bylo aspoň blbě... ale já ani nemám kocovinu...


Akože nie, dievča zlaté. A toto bolo čo? To nebola kocovina. To bol absťak.

...celých 9 dní abstinence jsem byla protivná jak prdel, zlá, výbušná, na všechny jsem jen řvala....

Inko držím ti palce. Vypadá to, že máš fajn manžela, nedovol svému alkoholovému já ho ze svého života vyštvat. A pak děti. Nejmladší má rok a půl, pokud jsem dobře četla, takže takový brouček, co dá člověku zabrat hlídání takového dítěte i za střízliva, natož za polomrtva. Když pominu hrůzostrašné scénáře s autonehodou, tak ono stačí pád, rozbitá hlava, jak budeš zdravotníkům vysvětlovat, jak se to přihodilo po litru vína? Myslíš, že to na tobě nejde poznat? A co ty starší děti? Jakou máš zpětnou vazbu? Psala jsi, že ti víno moc chutná a nedovedeš si představit, že už nikdy...Tak si to nepředstavuj. Když jsem pročítala tohle fórum, opakuje se tu stejná myšlenka, že buď střízlivá jen dnes a zítra taky. Neříkej si, že už nikdy nesmíš. A pak je na tom to geniální, že přijde den, kdy nebude chuť. Někdo to tu popisoval, nevím kdo, jestli Samot nebo Sochař, prostě i kdyby chtěl si dát, že není důvod, není chuť. Já to tak mám s cigaretami, svého času jsem vytáhla i dvě krabky denně. Už spoustu let nekouřím a když mě chytne chuť, stačí si čichnout ke kuřákovi a smrdí mi to, smrdí mi když někdo kouří. Přijde mi, že se mi zasteskne po jakési vzpomínce, po jiných cigaretách, ty přece tak nesmrděly. Ale ano smrděly, ale tehdy mně to vonělo. Není teď nic, co by mě na tom lákalo, přestože jsem byla vášnivý kuřák. Cigarety už nejsou součástí mých zvyků, už nemají nikde místo, kam bych je vtlačila. A tam můžeš dojít ty s vínem. Psát deník je dobrý nápad, tak piš a nepij, rodina je víc než opice

inka napsal:
NALOŽÍM SVÉ DĚTI DO AUTA A V TOM STAVU JEDU PRO BARVU ((((((((((((

Litas v desnem pruseru . A asi Ti jeste uplne nedochazi v jak velkem podle toho jak svuj vztah ke chlastu v deniku popisujes. Dobra zprava je ze se to da zvladnout a muzes dostat svuj zivot zpet. Spatna zprava je ze jsi v tom evidentne uz tak moc ze dostat se z toho muze byt ta nejtezsi vec jakou jsi kdy v zivote udelala .

Ptas se jestli to muzes zvladnout sama? Ano - muzes. Treba ja jsem to zvladnul sam ze sedmicky vodky denne a pekelnych, strasnych abstaku. Ale je to velice tezke pokud mas na starosti krome sebe jeste rodinu. Tady si stahni skvelou knihu Mudr. Nespora "Zustat strizlivy". Pokud ji prectes tak budes vedet v zasade vsechno co potrebujes vedet o sve situaci a co a jak delat dal. Urcite si promluv s manzelem - vysvetli mu ze mas opravdu veliky problem a chces ho resit a budes potrebovat jeho pomoc. Muzete zacit tim udelate "cistou domacnost" a domluvite se na traveni volneho casu - zadne hospody, zadne "dvojky" s kamaradkama, zadne popijeni alkoholu s navstevama. To vsechno jsou spoustece ktere ted rozhodne neustojis. Musis se smirit s tim ze prave ted jsi ve stavu kdy nejsi schopna udrzet piti pod kontrolou - jedina cesta je ted 100% abstinence. Jestli navzdy (jako ze asi ano, litas v tom uz fakt hodne) nebo jen nacas a pak se vratis ke kontrolovanemu uzivani ted neres. Pises ze to chces vyresit sama - proc ne! Ale nastav si dalsi postup. Zkusis to sama, rekneme 3 pokusy. Pokud ale nedas ani na potreti aspon 100 cistych dni tak si musis priznat ze je to silnejsi a ze bude potreba odborna pomoc.

PS
Jestli nejsi schopna udrzet se cista po dobu kdy jsi sama doma s detmi tak utikej pro odbornou pomoc hned!!! Uvedom si prosim ze pokud se stane jakakoliv, i mala, nehoda nebo uraz a bude nutne volat lekare ktery zjisti ze jsi opila sama s ditetem tak ten vola okamzite policii a socialku!!! A vsechny Tve soucasne malery budou prochazka ruzovou zahradou proti tomu co prijde.

PPS
Kup si policejni Drager! Jo, je to drahy ale mas na chlast tak mas i na merak . A pokud nedychnes 0 tak nesedej to auta!!! Pokud se stanes opila ucastnikem nehody tak pocitej s tim ze pojistovny budou platit skody a veskere faktury budou preposilat Tobe. Nabourany kamion nebo autobus nebo drahe osobni auto da lehce pul milionu/milion. I maly uraz muzou byt stovky tisic, velke urazy budou za miliony.

PPPS
Najdi si tady na foru pribeh Drahoslavy... je to jeden z tech se stastnym koncem, dobra motivace.

Ahoj, děkuju za odpověď. Popravdě to rok a půl staré dítě je takový malý Buddha.. naprosto Zenové dítě.. klidné, samostatné, spí celou noc.. ale máš pravdu. všichni ji máte.
To s tí autem jsem vážně posrala, jsem si toho vědoma a je mi ze sebe opravdu zle, stydím se za sebe.
Hřešila jsem vždy na to, že na mě to opravdu nejde poznat. rozhodně ne sedmička vína to mi potvrdilo mraky lidí.. je to fakt štěstí a velmi velký zdvižený prst a vždy když budu mít nějakou chuť dát si sklenku si to tady budu číst protože já sama jsem vždy odsuzovala řidiče co před jízdou pijí a pak udělám takovou odpornou věc

Myslíš, že je to s alkoholem jako s cigárama? že už na něj pak nění chuť? je kritických první 10 dní více, než další dny?
já kouřila od 11 let krabičku denně do 25 let..pak jsem ze dne na den řekla dost a už si nezapálila..něco se secvaklo a já zž si neměla potřebu dát. Pokud by to tak bylo i s tím chlastem, och!

děkuju za tvá slova. jo je to průser. já to opravdu vím. Jak se to povedlo tobě? zvládl jsi to napoprvé? knihu si nadělím teď k blížícím se narozeninám, už je objednaná
trávení volného času bude trochu oříšek. Buď ho nemám žádný, protože 3 děti, lítám kolem firmy, je to obrovský záhul, zaměstnávám 6 lidí, pak máme moc zvířat a za koněm dojíždím.. a když už tohle všechno mám pořešené, je tma, jsem doma sama s dětma.. manžel doma nebývá večer, hudební klub který má jede hlavně večer a on tam tráví téměř každý. Doufám, že s příchodem jara kdy se den začne prodlužovat budu moct být venku s dětmi déle a bde to lepší.
příběh Drahoslavy mi lupa nenašla, pomohl bys prosím?

Ako môže vnímať manžel manželkino pitie? Prečítaj si príbeh Martina v knihe návštev. Netvrdím, že si na tom rovnako ako tá pani. Len tie myšlienkové pochody druhej strany si treba tiež uvedomiť.